Po příjezdu a registraci nás uvítal růžový králíček se svým partnerem. A začalo focení. Mne však více zaujal stánek s veganskými palačinkami a kávou. Času bylo dost, tak proč se neposílit? Ukázalo se, že to byla melta. Ale o palačinku jsem se podělil s Luckou. Volba dresu retro, nebo normál a rozcvička. Holky zkoušely taneční kreace, ale nakonec jsme zvolili klasiku. Rozklusání, protažení, běžecká abeceda. Podělili jsme se o zkušenosti ze včerejší přípravy burčák, mléčné výrobky, posilovna, zápas, vše se zhodnotí na trase. A už jsme na startu. Startovní pole není velké, příliš se netaktizuje. A tak zůstáváme z počátku pohromadě. Přede mnou Blanka, skvělý vodič. Asi po kilometru se startovní pole roztahuje a Blanka mizí kdesi vepředu. Kaluže, kamení, rovinky, křoví a kopec. Normálně by to byl docela protivnej krpál, tenhle však měl po pravé straně cedule doufám, že si pamatuji, co tam psali: dejchej voe....... todáš............ největší smrťák, pak už to bude jen lepší. ....No prostě smrťák, sympaťák. Skvělý, máme nejhorší za sebou... krátká rovinka a další stoupání, táhlé a nekonečné. Někdo jde, tak ho předběhnu? Ani náhodou, třepu se za ním a klušu skoro na místě. Konečně cílová rovinka, měkká trať, co mám rád, ale únava se hlásí. Proč jsem se nepřihlásil, do štafety? Měl bych hotovo. Vítá mě však úžasný kordon fanoušků a gestikulující Lenka. A tak přidávám a vbíhám do dalšího kola. To už se odvíjí jako známý příběh. Snad jen přibylo fanoušků a těch, kdo mě předbíhají. Začíná lehce pršet. Zůstal jsem na trati sám. Ptáčci zpívají. Proti mě jede kluk na kole a úžasně fandí. A zase sám. Z lesa se ozývá podivný zvuk. Marťani? Je to letadlo. Na závěrečné zrychlení nemám vůbec chuť. A pak, kde se vzala, tu se vzala, dvě děvčata. A, že se moc omlouvají, že mě nechtějí předběhnout před cílem. Podobnou mám doma a tak je pouštím před sebe. Doma je už jistě shání. A konečně cíl Lenka mi plní poslední přání. Sundej mi ten čip, dříve než umřu. Nevím kam všichni tak spěchali, když klíče od auta mám stejně já. Dostávám Kofolu a ta mi vrací do života. Odpočíváme, dělíme se o jídlo, hlavně báječné špízy. Vyhlášení výsledků, focení někdo se snaží zabavit lidi Beat boxem. Jsme unavení a tak odjíždíme, někdo na zápas někdo do postele. Večer si ještě píšeme, jak to bylo skvělé a mi dobří...
Žádné komentáře:
Okomentovat